Dnes nás čeká otázka, jak fotky setřídit a hlavně zarchívovat, abychom o ně nepřišli.

Velká výhoda digitálního fotoarchívu tkví v tom, že ho můžete neomezeně duplikovat v plné kvalitě a už vás to nestojí ani korunu. Díky tomu můžete obdarovat netradičním dárkem celé příbuzenstvo.

V první řadě setřídíme fotky tematicky; mně nejlépe funguje, když si vytvořím jednotlivé složky a nazvu je jmény svých příbuzných a předků, kterých se dané fotky týkají. Ráda ještě ke každé fotce přidávám popisy osob, které na dané fotce jsou. Takže jedna fotka je ta původní bez popisu a ta druhá s dodanými jmény osob.

A jak to v takové digitální foto kronice může vypadat? Na to se hned podíváme.

Vybereme si signifikantní fotku z celé složky a opatříme ji jménem a příjmením našeho předka, kterému je daná složka věnovaná. Případně můžeme doplnit, z jaké strany rodu je. 

Pak, aby to byla skutečná kronika, dopíšeme tam i zjištěné informace o předcích – ideálně pokud máme schované vzpomínky pamětníků, které nám o daných lidech povyprávěli. Díky tomu se naši předci, které sami nepamatujeme, pro nás stávají bytostmi z masa a kostí.

Přidáme i popisy jednotlivých osob na fotkách...

Ještě se podíváme na to, jak vypadá uvnitř taková složka digitální foto kroniky:

Co bych ještě zmínila je rozdělení každé složky na náhledy, které jsou v menší velikosti a proto se rychle načítají při prohlížení a dají se snadno poslat e-mailem. A pak určitě doporučuji ponechat si složku fotek v plné velikosti tak, jak byly zdigitalizované. Ty se vám zase budou hodit k tisku nebo pro následnou retuš.

Pak ještě nezapomeňte na zálohování, abyste o veškerou práci nepřišli. Já si uchovávám celou složku s fotkami na pevném disku v počítači. Pak mám ještě dvě zálohy na externích discích. To už by musela být sakra náhoda přijít o všechna data naráz.