Čím obdarovat své seniory?

Také vám připadá jako nadlidský úkol vymyslet dárek pro svou pětaosmdesátiletou babičku? A co teprve pro strýčka, slavícího 80leté jubileum?

Anebo se je chystáte navštívit a už vás jen při té myšlence svírá pocit kolem žaludku, o čem spolu budete mluvit? Dobře víte, že už ani nemají páru o tom, co měli dnes k obědu, natož co se dělo minulý týden. Veškerá témata se točí kolem jejich zdravotního stavu a jak to všechno stojí za houby. A vám je z toho na nic, protože vás samotné sžírá, že jim nedovedete nijak pomoc.

Všimli jste si ale někdy, jak se dovedou rozpovídat o příhodách 70 let starých? Na jaké detaily si dovedou vzpomenout? A po pár minutách vyprávění, když cítí, že je vnímáte, jak u toho div nepřehrávají etudy?

Najednou jakoby omládli o dvacet let. Jejich slovník začíná oplývat pestrými výrazy, o kterých jste si mysleli, že jim nezůstaly už ani v pasívní slovní zásobě. Tělo se rozhýbe a dokonce se dočkáte i jiskry v oku doprovozené úsměvem.

Máte dojem, že se před vámi rodí zázrak.

Proč ho nevyužít k dobrému pocitu vás obou?

Lidé ve vysokém věku rádi vypravují o své minulosti. O světě, kterému rozuměli.
V něm se cítí doma.

Současnou dobu vnímají jako strašáka, kterého každý den přikrmí dávkou krimi zpráv. Obvykle jejich zdravotní stav už neumožňuje, aby samostatně vycházeli ze svých obydlí. A co hůř, velká část z nich se zcela ztrácí v technologických zákonitostech postmoderního světa, takže už si tu připadají jako mimozemšťané.

A protože většina těchto lidí jsou již odkázáni na pomoc druhých, velmi záhy ztrácí pocit vlastní užitečnosti pro své okolí. Ba co hůř, často se cítí být pro své nejbližší zátěží. Mají spoustu času na přemýšlení a točení se v kruhu svých myšlenek.

Říkám si, zda pro ně není nakonec darem z nebes ztráta krátkodobé paměti a udržení těch dávno zašlých vzpomínek? Udržení světa, který byl jejich.

A co je tedy tím dárkem, který jim můžete věnovat?

Jde právě o to, aby ten jejich svět nebyl jen pouhou minulostí, která už dneska nikoho nezajímá. Aby jejich svět existoval právě teď. A aby existoval i v haptické podobě.

Zkuste na svou další návštěvu zajít za svými (pra)prarodiči s fotkami z jejich dětství a aktivních let jejich života a nechte si vyprávět vše, na co si vzpomenou. Uvidíte, jak krásný čas společně strávíte a jak se na vzájemné návštěvy budete obě strany jen a jen těšit. Protože už odpadnou témata zdravotního stavu a stížností na současnost. Ba naopak informace o jejich tělesné kondici z nich začnete páčit 🙂

Aby vaše společná mise byla úspěšná, doporučuji dodržovat určitá specifika vaší besedy. Podrobné informace nalzenete v mém dřívějším článku.

Až se se zápisky z vyprávění vašich seniorů vrátíte domů, doporučuji je použít jako výtečný proklad mezi fotografie, které k tomuto vyprávění inspirovaly.